románská kulltura
Románská kultura
Sloužila příslušníkům vládnoucí třídy. Vzdělaní kněží a řeholníci zhozovovaly knihy, které byly psané ručně, byly velmi cenné a drahé. Ilustracím které je zdobily se říkalo miniatury.Všechny knihy byly psány v latině. Obsahem tehdejších knich byly náboženské příběhy. Nejrozšířenější literaturou té doby byly příběhy ze života lidí, které církev prohlásila za svaté. Tyto příběhy se nazívaly legendy. V klášterech se často vedly záznamy o přírodních pohromách, úrodě, válkách a jiných událostech, nazývali se letopisy nebo-li anály. Kroniky sloužily tehdejším vzdělancům jako výchovná ale i zábavná četba. Románská kultura napodobuje kulturu starověkého říma. Vznikla v Itálii, rozšířila se do Evropy, která nebyla zasažena jinými kulturami. Projevovala se v různých druzích kultury a to hlavně v písemnictví, v hudbě, v architektuře, v sochářství i v malířství (900-1200). V klášteře a v biskupstvích vznikaly školy určené pro šlechtice. Univerzálním jazykem byla latina, vzdělání bylo zakázáno lidem kteří ji neovládali. V té době se ustálila dnešní podoba kalendáře, společná pro celou křesťanskou Evropu. V klášterech se táké skládala hudba a latinské písně. Vyjadřovaly touhu lidí po bohaté úrodě, míru a spravedlnosti. Písně zpívaly jen kněží. Doveloneno bylo vesničanům zpívat jen krátké české prozpěvky. V klášterech působily také dovední malíři, zdobily drobnými obrázky knihy a tvořilly. nástěnné malby (fresky) na zdech kostelů. Nejvzácnější u nás je výzdoba rotundy ve znojmě, zobrazuje česká knížata z rodu Přemyslovců. Románské stavby byly budovány z kamenne, měli silné a mohutné zdi. Zprvu měly ploché dřevěné stropy, později je nahradily kamenné klenby. Klenby byly neseny silnými podpůrnými slopy= opěrný systém. Vchody do budov, hlavně chrámů, tvořily bohatě zdobenné kamenné portály. Nejdříve u kostelů a klášterů a později u knížecích paláců, hradů a domů bohatých kupců. Měli velmi silné zdi, sloužily i jako úkryt před lupiči ale i útoky nepřátelů. Velké románské kostely měly obdelníkový půdorys a tři lodě, které oddělovaly řady kamenných sloupů. Hlavní loď mívala rovný strop ze dřeva. U nás je nejznámější kostel svatého Jiří v Praze na Hradčanech, chrám s bohatě zdobeným hlavním vchodem v tišnově a kostel v třebíči (tzv. Baziliky- tržnice).
Sochařství: používáno především při tesání portálů a reliéfů většinou s živočišnými a rostlinými prvky, materiál- dřevo a kámen
Malířství: velmi spojeno s církví. Převládá hieratická perspektiva- zobrazení lidé větší než normální lidé.
Móda
Románská móda znamenala převrat v dějinách odívání vůbec, začal se totiž výrazně lišit oděv mužský od oděvu ženského. Muži začali nosit tuniku, která navazovala na tuniku antickou, a k tomu začali nosit nový prvek, kterým byly kalhoty. Hedvábná tunika sahající až na zem, s bohatě zdobenými lemy se stala základním mužským oděvem bohatých. Pod tunikou se nosili plátěné košile podobného střihu, ale o něco delší, tudíž vyčuhovala. K tomu nosili dlouhé kalhoty, připomínající punčochy. Oděv byl doplněn buď krátkým pláštěm, nebo pelerínou střiženou do zvonu, která se oblékala přes hlavu a používala se hlavně do deště a na cesty. Ženský oděv měl mnoho vrstev, úplně zakrýval postavu. Takto se oblékaly pouze ženy z vysoké společnosti, dodržovaly při tom přesné pořadí v oblékání jednotlivých částí tohoto mnohovrstvého oděvu. Intimu - římskou tuniku, připomínal spodní bílý košilový oděv určený jako spodní prádlo a měl těsné rukávy. Svrchní oděv byl podobného střihu, jen rukávy byly široké a lemy bohatě zdobené. I ženský oděv pak býval doplněn bohatě řaseným pláštěm.